Významné sochy

Významné sochy v Horním Jiřetíně a Černicích



Horní Jiřetín se může pochlubit čtveřicí hodnotných barokních plastik, které se nacházejí v dolní části obce. Je to plastika Kalvárie u bytového domu č.p. 71 u točny autobusu v jižní části města, dále socha sv. Vavřince, nacházející se mezi budovou pošty (bývalé spořitelny) a budovou bývalého mlýna, sousoší sv. Jiří, které je jen pár metrů nad sochou sv. Vavřince, a socha sv. Jana Nepomuckého, která je situována pod areálem poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a fary. V posledních patnácti letech byly všechny čtyři sochy odborně zrestaurovány, všechny jsou chráněny jako nemovité kulturní památky.

 


Sousoší sv. Jiří



Z hlediska patronátního můžeme jako nejvýznamnější pro Horní Jiřetín označit jezdeckou sochu sv. Jiří bojujícího s drakem. Toto sousoší je navíc z uvedené čtveřice soch nejstarší. Jde o raně barokní dílo pocházející z roku 1691, jeho autorem je Bernard Dörl. Samotné datum vzniku ukazuje, o jak vysoce hodnotnou památku se jedná. Sv. Jiří dal pravděpodobně jméno jak Hornímu, tak dnes již zbouranému Dolnímu Jiřetínu a je neodmyslitelným patronem města. V souvislosti s ne tak dávnými snahami těžařských společností o likvidaci Horního Jiřetína je toto sousoší autentickým symbolem boje proti zkáze, které v tomto koutu země podlehla více než stovka obcí. Sousoší je postaveno na masivním podstavci, který má po stranách voluty a ve svém středu nápis informující o vzniku plastiky s datací. Celá socha je obklopena nevysokou kamennou balustrádou. Sousoší původně stávalo v Dolním Jiřetíně, nedaleko kostela sv. Mikuláše, po zániku obce bylo převezeno do Voigtových sadů v Litvínově, odtud se v roce 2005 vrátilo do Horního Jiřetína. V tomtéž roce bylo navíc i zrestaurováno. Čas prožitý v Litvínově si však vyžádal svou daň, sousoší přišlo kvůli vandalům o čtveřici soch světců (sv. Václav, sv. Florián, sv. Prokop, sv. Mikuláš – všechny byly dílem duchcovského sochaře Kühnela, a stávaly v rozích balustrády). 


Sousoší sv. JiříSousoší sv. JiříSousoší sv. JiříSousoší sv. Jiří

Foto ©: Ibra Ibrahimovič 2020 a 2015


Sousoší Kalvárie



Pozdně barokní plastika z roku 1785 znázorňuje ukřižování Ježíše Krista. Socha ukřižovaného Krista stojí na zdobném podstavci se zvýrazněným nápisem „Maria“. U nohou Krista stojí malá socha anděla. Původně nebyla jediná a součástí bylo několik dalších soch. Ty byly vandaly rozkradeny a zničeny. Stalo se tak v období let 1983–2006. V roce 1983 byla socha přestěhována do obce České Zlatníky z důvodu likvidace obce Dolní Jiřetín a několika domů ve spodní části Horního Jiřetína, kvůli pokračující povrchové těžbě hnědého uhlí. V roce 2006 se pak socha vrátila na sv. původní místo do Horního Jiřetína a byla zrestaurována. 


Sousoší Kalvárie

Foto ©: Ibra Ibrahimovič 2020


Socha sv. Vavřince



Starověký křesťanský jáhen a mučedník sv. Vavřinec byl a je jedním z nejoblíbenějších světců. Jeho osoba a příběh o jeho umučení je připomínán po celé Evropě a nejinak je tomu i v Horním Jiřetíně. Na vysokém, zdobném podstavci se tyčí socha sv. Vavřince s pro něj tradičními atributy – palmovou ratolestí a roštem, které symbolizují svátost a jeho utrpení. Právě na roštu byl dle legendy sv. Vavřinec zaživa upečen, neboť nechtěl vydat tehdejšímu římskému císaři Valeriánovi chrámový poklad. Raději jej rozdal chudým a jako „pravý“ poklad pak předvedl císaři shromážděné věřící, za což zaplatil životem. Socha pochází z roku 1762 a byla zrestaurována v roce 2016. Kdo byl jejím autorem, se dodnes neví.


Socha sv. Vavřince Socha sv. VavřinceSocha sv. VavřinceSocha sv. Vavřince

Foto ©: Ibra Ibrahimovič 2020


Socha sv. Jana Nepomuckého



Světově nejproslavenější český světec je v Horním Jiřetíně prezentován sochou z roku 1737. Jejím autorem je zřejmě významný barokní sochař Jan Adam Dietz. Podstavec sochy je bohatě zdobený s velmi precizními detaily. Jsou zde zachyceny zásadní okamžiky ze světcova života (zpověď královny Žofie, mučení či shození Jana z Karlova mostu do Vltavy). Socha světce v rukou drží tradiční atributy – kříž a palmovou ratolest. Její provedení je velice kvalitní řemeslnou prací, při bližším zkoumání si lze povšimnout jemných detailů na Janově ošacení i jeho obličeji. Sv. Jan Nepomucký (původně Johánek z Pomuku) byl knězem, generálním vikářem pražské arcidiecéze, který podle legendy odmítl vyzradit zpovědní tajemství jemu svěřené královnou Žofií – druhou manželkou krále Václava IV., za což zaplatil životem. Ve skutečnosti zřejmě zemřel v důsledku sporů mezi pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna a králem Václavem IV. o vzniku nového biskupství v Kladrubech. Jiřetínská socha sv. Jana Nepomuckého byla zrestaurována v roce 2009.


Socha sv. Jana NepomuckéhoSocha sv. Jana NepomuckéhoSocha sv. Jana Nepomuckého

Foto ©: Ibra Ibrahimovič 2020


Busta Franze Josefa Glaesera



Mezi nejmladší přírůstky hornojiřetínských soch se řadí busta místního rodáka a pozdějšího rakouského hudebního skladatele Franze Josefa Glaesera. Ten se v Horním Jiřetíně narodil roku 1798 do početné a chudé rodiny. V mládí studoval v Drážďanech a na pražské konzervatoři, kde se učil skladbě a hře na housle. Po studiích odjel do Vídně, kde měl 22. srpna 1817 svou první velice úspěšnou premiéru hudby k romantickému dramatu Bärenburgs Sturz. Dílo znamenalo pro skladatelův život zásadní kariérní zlom. 
O dva roky později byl jmenován dirigentem ve slavném a dnes již nejstarším vídeňském divadle Theater in der Josefstadt. Za svůj život zkomponoval přes sto dvacet scénických děl. Nejvýznamnější je hudba k opeře Des Adlers Horst, která mu v Berlíně a Kodani zajistila obrovský úspěch a popularitu. V roce 1842 se stává šéfdirigentem dánské Královské opery. O pět let později byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1851 se stává profesorem. Pro dánské Královské divadlo napsal hudbu na motivy textů Hanse Christiana Andersena, jako byly Svatba u jezera Como nebo Zlatá labuť. Umírá v Kodaní v srpnu roku 1861 ve věku šedesáti tří let. 


Busta Franze Josefa GlaeseraBusta Franze Josefa GlaeseraBusta Franze Josefa Glaesera

Foto ©: Ibra Ibrahimovič 2020-2021


Památník obětem světových válek v Horním Jiřetíně



Památník se nachází zhruba uprostřed hřbitova v Horním Jiřetíně.
Nese desku s českým a německým nápisem: „Na památku obětem světových válek“ / „Zum Andenken an die Opfer der beiden Weltkriege“.


Památník obětem světových válek v Horním JiřetíněPamátník obětem světových válek v Horním Jiřetíně

Foto ©: Ibra Ibrahimovič 2020


 


Památník obětem první světové války v Černicích



Památník byl nedávno obnoven dle dochované historické fotografie. 


Památník obětem první světové války v ČernicíchPamátník obětem první světové války v ČernicíchPamátník obětem první světové války v Černicích

Foto ©: Ibra Ibrahimovič 2020


Jelení památník



Na území naší země se nachází tisíce pomníků a památníků věnovaných padlým vojákům, připomínkám významných osobností či událostí. Většinou jsou tak spojeny se životy lidí. V daleko menší míře jsou pomníky věnovány zvířatům, přesto se jeden takový vykytuje i na území Horního Jiřetína. Nachází se nepříliš daleko nad zámkem Jezeří a je věnován události ze 4. 8. 1852. V tento den byla úderem blesku zabita dvojice statných jelenů – jeden desaterák, druhý osmerák. Památku smrti této dvojice připomíná kamenný pomník s německy psaným nápisem: „Na tomto místě, pod více než dvě stě roků starou jedlí, byli 4. srpna 1852 okolo dvanácté hodiny polední zabiti paprskem blesku DVA JELENI, jeden s deseti výrůstky, druhý s osmi.“ Pomník nechal vybudovat roudnický kníže Mořic, tehdejší vladař domu Lobkowiczů a majitel zámku Jezeří.
 

Památník najdete na mírně odlišném místě než uvádí mapy.cz a sice:
GPS: 50°33'45,3"N, 13°28'57,4"E
GPS: 50.5625833N, 13.4826111E


Jelení památníkJelení památník

Foto ©: Ibra Ibrahimovič 2020